ERNEST HEMINGWAY
Musel všechno, o čem psal, sám prožít, poznat na vlastní kůži — proto vyhledával dobrodružství na moři i v savaně, lovil marliny, bůvoly a lvy, miloval španělské býčí zápasy, dvakrát havaroval v letadle, už jako školák přišel málem o oko v boxerském utkání. Jako dobrovolník šel do 1. světové války a byl vážně zraněn v bitvě u Piavy, kde se přihlásil k zásobovacímu oddílu, aby mohl být v první linii — svoje zážitky ztvárnil v románu „Sbohem armádo“. Vydal se do španělské občanské války — z tohoto dobrodružství vznikl slavný román „Komu zvoní hrana“. Všechno, co prožíval, i to, co lidé o sobě vyprávěli, se stávalo živým materiálem, z něhož hnětl svoje dílo.
Asi nejvíc ze všeho miloval moře, a proto žil celá léta na Floridě a na Kubě, kde se vydával na lov s místními rybáři a dokázal chytit opravdu velkou rybu. Příběh rybáře Santiaga z povídky „Stařec a moře“ vznikl jako tresť několika rybářských příběhů, do kterého Hemingway promítl sám sebe, svoji odvahu a nezlomnost, svoji posedlost lovením. A také svůj zápas se stárnoucím tělem, které si začínalo vybírat svou daň za léta divokého života. Santiago svůj zápas s osudem vyhrál, ale jeho autor v něm podlehl. Neunesl vědomí, že už nedokáže psát tak jako dřív, a svůj život ukončil výstřely z brokovnice. Příběh starého rybáře, kterému se podaří ulovit svoji rybu, i když je to nad jeho síly, je však nesmrtelný. Svědčí o tom nejen to, že získal v roce 1954 Nobelovu cenu, ale hlavně to, že v něm může každý člověk poznat obraz vlastního zápasu a získat naději.
Stálice Violy — Josef Somr
Marek Holý
Tož, narodil jsem se v Brně, kde jsem odmaturoval na Janáčkově konzervatoři. Po našem maturitním představení (Pierre Carlet de Chamblain de Marivaux — Spor) mne angažoval Juraj Deák do Národního divadla Moravskoslezského, kde jsem byl krásných pět let v angažmá. Další moje štace byla v Praze v divadle Na Fidlovačce, kde jsem dodnes.
To, že bych mohl hrát ve Viole, jsem si netroufal ani představit. No trošku jsem si to představoval, když jsem odcházel z Violy po představení coby divák. Ale že bych mohl ve Viole hrát a ještě k tomu s Josefem Somrem, bylo v mé hlavě absolutní sci-fi. Paní režisérka Lída Engelová je asi dobrou spisovatelkou tohoto žánru. Stalo se a právě zkoušíme, všichni tři, do tohoto krásného prostoru novou věc a tou je Stařec a moře. Děkuji, paní Lído a děkuji Pepo, že s Vámi u toho můžu být.
Marek Holý
Snímky z představení
foto: Viktor Kronbauer