O případném pití aneb musí se to umět (Premiéra: 20. 11. 2010)

Hrají: Jiří Štěpnička, Jaromír Meduna, Emil Viklický
Režie: Tomáš Vondrovic

Zázrak, zrající tiše v temných sudech, je inspirací i prokletím, náboženstvím i hříchem, smíchem i slzou. Opíjejte se tudíž bez oddechu, vínem, poezií či ctností, čím chcete, ale opíjejte se.

... První skandál byl na světě... existuje dokonce záznam pravěkého soudního referenta:

„... Praotec Noe, známý mecenáš, připlul po katastrofě pod Ararat. Koupil od vlády pozemek, kde se zaměstnává pěstováním vinné révy. 12. září minulého roku odebral se Noe se svými syny do vinného sklepa, aby víno vyzkoušel. Při této příležitosti byl nucen vypít větší množství vína, které počalo účinkovati, jakmile vykročil ze sklepa. Den byl parný a zmíněný Noe ulehl. Pod hrušku. Vtom přišel jeho nezdárný syn Cham a poněvadž Noe byl jen v košili, počal mu ji tahati z těla tím způsobem, že podolek její se snažil otci přetáhnout přes hlavu. Dostavili se též synové Sem a Jafet... V průběhu nastalé rozepře za plotem zahrady se nastavilo větší množství obecenstva, mezi jiným i dámy, které s rozhořčením pohlížely na hnusné divadlo..."


... Dveře sklepa povolily a objevila se Athosova bledá tvář.
„Jste raněn?"
„Kdepak příteli. Jsem jenom strašně opilý. Nikdy nikdo nedokázal vypít víc. Zdař bůh, pane hostinský! Myslím, že jsem vypil aspoň stopadesát lahví."
„Pro smilování boží, vypil-li sluha polovinu toho, co pán, jsme na mizině!"
„Sluha je z dobrého rodu. Neodvážil se dělat to, co já. Pil jenom ze sudu. Podívejte se, myslím, že zapomněl zarazit zátku. Víno teče. Dej nám něco k pití! A přines šunku. Šunka je výborná, d'Artagnane, kdyby byly ve sklepě aspoň čtyři, myslím, že bych vypil o padesát lahví víc."

Tak na zdraví mušketýrů! Jeden za všechny — všichni za jednoho!


Píseň

Co mi po všem? Jedno je mně
Ať se jak chce točí země:
Jen buď víno v sklence mé!
A nechť nikdy prázdná není
Ať mi slouží k potěšení:
Spolu nechť ať zhyneme!